Turistické zajímavosti
Skalice vznikla původně jako česká ves, ale při kolonizaci ve 13. století byla rozšířena o nové parcely pro německé přistěhovalce, kteří ji nazvali „Langenau“ (= Dlouhá niva). První zmínka v rejstříku papežského desátku z roku 1352 uvádí jméno „Skalicz sive Langenaw“. Na přelomu 14. a 15. století byla rozdělena mezi panství Horní Libchavu a Sloup. V letech 1623 až 1918 hornolibchavská část patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, druhá část náležela Pihelu. Posledním vlastníkem pihelské části byl od roku 1710 rod hrabat a knížat Kinských. Nad obcí jsou dva dominantní kopce, Chotovický vrch a Skalický vrch. Z historických zajímavostí si lze připomenout kostel svaté Anny z roku 1720, sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 před farou.